Hedvábné příze a nitě IV.

Nitě od Güttermanna dorazily a je to super! Tenčí verze je tenká jako běžná polyesterová šicí nit, takže na nic jiného než samotné šití si ji nedokážu představit. Tlustší verze je stále stejná jako těch pár exemlářů (snad ještě válečných), které mám doma. Trochu tenčí něž nitě z Hedvy a mnohem kompaktnější. Za tu cenu na síťku ideální!

1. nitě Güttermann - červenná a žlutá tenké, 2× khaki zelená (bohužel vypadá spíš jako hnědá) v silnější variantě

Oprava cotte se stojáčkem

Jeden "staronový" projekt. Cotte už bylo kolem krku neforemné a původní stojáček pocházel z doby, kdy jsem se teprve učila pracovat s látkou a hlavně detailem. Takže konečně došlo na nějaké vylepšení. Doplnila jsem dírky (původně zde byla očka) a udělala jsem nový stojáček - naštěstí bylo na původním dostatek materiálu, takže nová část je stejně "opraná" a sedí ke zbytku oděvu. Knoflíky jsou také nové, vytvořené stejným systémem jako v už publikovaném tutorialu, tj. s peckou uprostřed, aby bylo zapínání snazší a lépe drželo.

1. lem u krku po odpárání stojáčku, původních knoflíků a oček

Prošívaná zbroj

Nová prošívanice pro těžkooděnce je hotová. Je poměrně tenká a celé to vychází z principu, že těžkooděnec používal jako primární ochranu kroužkovou (nebo další kovovou či jinou). Samotná prošívanice stačí tedy poměrně tenká, je tím pádem pohyblivější a silueta člověka i více odpovídá dobovým vyobrazením. Samotná konstrukce je tvořena podle návodu na rajče.net (Dunit, Výroba prošívanice - 2010), která se mi osvědčila zatím nejlépe že všech vyzkoušených. Výsledek je přesný a dá se perfektně vyvarovat na postavu. 

Tělo je rovný obdélníkový kus, jen na zádech a hlavně v bedrech je kus projmutý a stažený vázáním. Rukávy jsou stejným způsobem stažené v předloktí. Nákrčník se vzadu zapíná přezkou, protože tkanice trochu pruží a v nejvíc namáhaném místě by hrozilo, že nedolehne spoj a zátylek by se mohl odhalit.

Vycpávky tvoří plat 5mm vlněné plsti, která je obalena dvěma druhy lněného plátna. Dva druhy spíš proto, že takto byly prostě k dispozici doma, než že by šlo o nějaký konstrukční problém :)

1. hotová prošívanice

Špendlíky

Krásný (a už skoro "dávný"!) objev z tržiště na pražském mistrovství HMB. Tři dvojice mosazných špendlíků osazené pravděpodobně skleněnými hlavičkami - červené snad vypadají, že jsou spíše z nějakého korálu, modré z nějakého kamene, fialové jsou sklo téměř jistě. Konečně jiné špendlíky, než klasické u nás vyráběné nebo prodávané, tj. sklo točené rovnou na drátu. Červené jsou dokonce replikou nálezu z londýnských vykopávek - pod korálkem malá placička z kovu a na vrcholu je drátek rozklepaný, aby korálek nesklouzl.

1. repliky špendlíků - mosaz, sklo

...opět hedvábné příze

Objeven parádní zdroj na hedvábné nitě jemnější než dírkové (i když ty mají taky)! Doma se mi v krabici bojí zbytky dírkových nití sehnaných na aukru, ještě snad předválečná výroba firmy Gütermann. Ani mě nenapadlo, že ještě funguje, že mají takový sortiment, za takovou cenu a ještě k tomu sehnatelné v ČR. Ale je to tu, takže se asi opravdu pustím do hedvábných karetek a nové síťky na vlasy. 

latka.cz

Kabátec cca 1360

Ke kabátci jen pár obrázků ze Speculum humanae salvationis. Nevím, jestli nazývat pourpoint (to bych spíš považovala až vycpávaný trochu pozdější typ kabátce) nebo cotardie, ale o název až tak v tuto chvíli nejde. Rukopis Speculum humanae salvatonis z Westfálska je datovaný cca 1360 a přesně sedí na požadovanou dobu (a tím i na zamýšlený kabátec). Jsou zde vyobrazovány v podstatě tři druhy kabátců, pravděpodobně jde o běžný typ, velmi moderní upnutý a krátký střih a jejich kombinaci nebo možná nějaký přechodný typ. Pro zamýšlený kabátec budu používat právě tento přechodný typ, který má širší suknici ke kolenům, ale už je zapínaný po celé délce těla. Více už na konkrétních obrázcích.

1. První typ s širokou sukní, zapínaný jen na prsou, Speculum humanae salvationis, 1360, Něm.

Vlněný kabátec podle Speculum humanae salvationis

Asi sto let starý kabátec, který jsem nezvládla publikovat "včas". Střih tvořený podle Speculum humanae salvationis

Vyšívaný lem na pruhovaný surcotte

Nakonec proběhla změna plánu ohledně výšivky lemu u pruhovaného surcotte! Podkladní žlutý len zůstává vidět a vzor je jednoduchý (snad až krajkový) tvořený šesti řadami tzv. interlaced heringbone stitch, modré nelesklé hedvábí, který jsem používala i na čepci sv. Brigity, a který je i na několika nálezech v různých provedeních (krátká zmínka i např. na Medieval silkwork). Na lemu je celkem jedenáct "hnízd" ze čtyř perliček. Okraj je obšitý ozdobným lemem, jaký je k vidění na německých tašvicích (např. St. Truiden).

Slaměný/rákosový klobouk

Nějaká ikonografie ke slaměným (nebo rákosovým nebo ještě jinak?) kloboukům. Vyskytují se napříč staletími, jen tvar se trochu liší. Většinou k vidění u pracujícího lidu.

1. originál klobouk z borovicových kořenů, 12 - 14. stol., Novgorod

2. Maciejowski bible, 1250, Fr.

Šlechtic cca 1370, běžný denní oděv

Krátká dokumentace celého kostýmu, který jsem dokončila v nedávné době. Jde o běžný denní oděv šlechtice cca 1370. Oděv není nijak zdobený, ale je z kvalitního tenkého sukna. V budoucnu možná přibudou i nějaké výšivky.

1. vlněný kabátec, vlněné vypasované nohavice, kápě nošená jako chaperon

Pruhované pánské surcotte

Pruhovaný surcotte už je v hrubé verzi hotové, jak bylo plánováno a rozebráno zde. V plánu je ještě vyšívaný žlutý lem kolem krku, vzor viz poslední obrázek. Surcotte se u krku zapíná sponou s ptáčky (litá pozlacená mosaz, z Lorifactor) podle anglického originálu. Podobné spony jsou ale nacházeny téměř po celé Evropě.

1. detail krku se sponou

Látkové knoflíky

Malý návod na výrobu vlněných (nebo jiných látkových) knoflíků. Stále se mi neosvědčoval postup prezentovaný v publikacích, látka se třepí a knoflík nejde pěkně usadit a přišít. Fígl je v tom, že je potřeba konce látky schovat dovnitř a obtáčet nití na konci jen nitě, kterými je knoflík přišitý. Lépe snad obrázkový "návod" viz níže. Dalším vylepšením je třešňová pecka, kterou vkládám do knoflíku, aby se lépe prostrčil dírkou a nemačkal se.

1. kolečka z látky - velikost je třeba vyzkoušet, je to různé podle tuhosti a gramáže látky

Dřevěné misky

Nové misky dle originálů z Německa, moc pěkné práce šikovného truhláře (tj. ne moje :) ). Bohužerl mi chybí chytrá knížka - Holzfunde aus Freiburg/ Augustinereremitenkloster und Konstanz, kde je další info k nálezům, které mi chybí.

1. nález z Kostnice 6×15 cm

2. hotová miska

Rekonstrukce pánských pruhovaných nohavic

Pruhované nohavice dospěly k závěru! Jako první pokus jsem zvolila metodu sešívání z pruhů látky (více zde), ačkoli si nejsem jistá její "správností". Nutno zmínit, že střih a pruhy jsou dílem mého milovaného švagra :)

Velmi brzy se mi vyjasnilo, proč asi jsou pruhy na vyobrazeních nohavic šikmo - ať už jsou vyráběny jakoukoli technikou. Pohodlný a upnutý střih lze zhotovit jenom při stříhání nohavice nakoso, i když to zabere mnohem více látky, a pokud je látka pruhovaná (nezáleží jestli v útku nebo v osnově), pak vždy vyjdou pruhy šikmo. Při technice sešívání z pruhů vznikne stejná situace, pruhy se kvůli úspoře látky stříhají po útku (nebo osnově) a pak se položí šikmo kvůli pružnosti.

Problém při tomto sešívání je velké množství švů, které vzniknou. Snažila jsem se je tedy co nejvíce zploštit a přišívala okraje látky zapošívacím stehem- V tloušťce látky ale steh není na líci vidět viz obr. 2.

Překvapením pro mě byl zadní šev, kdy logicky pruhy nemůžou navazovat, protože jsou střiženy pod jiným úhlem. Ale to mi do poslední chvíle vůbec nedošlo. Nakonec to nevypadá až tak špatně, v té změti pruhů to při nošení a pohybu nebude znatelné.

1. nastříhané pruhy látky

Řasená zástěra

Můj první pokus o techniku "smocking", u které stále neznám český ekvivalent. Používám kombinaci dvou různých "stehů" s pomocí návodu na Tipnut, kde je vše názorně na obrázcích. Vybrala jsem stehy honeycomb pro okraje pruhu a ve středu bude zik-zak pomocí stehu outline a všechno radši nakreslila v reálné velikosti. Jednotlivé sklady jsou 5 mm a svislé pole 15 mm.

1, nákres vzoru

Řasená zástěra ikonografie

Dámské i pánské zástěrky jsou vidět často na různých vyobrazeních. Dámské často v pase ozdobně řasené, většinou vidět v anglických zdrojích. Jsou to krásné záležitosti! O technice řasení jsem nikde doklady nedohledala, ale bývá v současnosti prováděna jako "smocking", což nevím ani, jak se česky jmenuje :) Ale jde o tradiční techniku i v Čechách, dodnes používanou třeba na lidových krojích, tak by nemuselo jít o úplně zcestný směr.

V Holkham bible jsou vidět různé druhy výšivky v řasení jako různé zik-zak nebo kosočtverce, vidět je i červená barva. Jestli šlo o barevnou výšivku nebo jde jen o barevné schéma kresby si netroufám soudit.

V Luttrell psalter jsou zástěrky vždy jen bílé a opět jsou vidět různé vzory jako čtyřlístky nebo kolečka.

1. Holkham bible, 1350, Anglie

Nový pruhovaný přírůstek

Nový len na pánské cotte!

1. detail pruhování

Databáze textilií

Parádní databáze dochovaných textilií (i mnoho dalšího) na Victoria and Albert museum London

Spodní košilka

Košilka právě dokončena. Jako materiál jsem zvolila hrubý nebarvený len, úměrně k movitosti mé postavy. Vrchní díl je z osmi dílů, "oboustranný", aby švy neškrábaly. Všechny švy jsou rozešité, aby vypasovaná část pěkně seděla na tělo.

1, střih na horní část košilky

Košilky a spodní prádlo 2. pol. 14. stol.

Perfektní článek i s vyobrazeními, kde není co dodat: 

http://deventerburgerscap.blogspot.cz/2012/08/about-medieval-brashirts-and-other.html

Pruhované oděvy

Tentokráte něco málo k pruhovaným oděvům obecně. Z nálezů i vyobrazení si troufám tvrdit, že šlo o módu trvající po několik staletí, nejen ve vrcholném středověku. 

Záhadou pro mě zůstává "konstrukce" takového pruhovaného kousku. Teoreticky se nabízí v principu tři možnosti (nebo jejich kombinace) a to:

1. sešití z kousků látky

2. samotná látka je tkaná jako pruhovaná

3. výšivka nebo tisk.

Na vyobrazeních se nacházejí dva druhy proužkování, buď jde o poměrně široké pruhy stejné šířky nebo převažuje jedna barva a proužky druhou barvou jsou v ní tenké. U obou variant je určitě možná a dle nálezů i doložená pruhovaná látka sama o sobě. Oděv sešívaný z kusů se mi nepodařilo najít, ale snad i to je možná verze.

Pruhované nohavice se šikmými proužky, oděvy s vodorovnými pruhy. V Codexu Manesse jde vždy o kombinaci dvou barev. Ve Winchester bible nohavice se šikmými pruhy ve dvou odstínech modré. 

1. Codex Manesse, 1310 - 40, Něm.

2. Winchester bible, 1160 - 80, Angl. 

Typologie stanů 14. století

Po ušití několika stanů různých druhů se mi utvořila pěkná sbírka materiálů. Více zkoumání a hledání vždycky samozřejmě věnuji věcem, které vyrábím pro vlastní využití, takže většina hledání šla za šlechtickým stanem v první polovině 14. stol.

Nejvíce jsem se zaobírala stany tzv. loukoťovými, ačkoli toto označení je v našem pojetí dost nepřesné. Předně tedy loukoťová konstrukce spočívá v samotné loukoti, což je označení pro kruhový segment, ze kterého se vyrábí kolo. Nikoli mylný výklad, že loukoť je onen užívaný paprsek. Přesněji bych tedy stany tohoto typu nazývala asi jako stan s paprskovou konstrukcí.

Obsáhlá sbírka vyobrazení z dobových pramenů je dostupná v Kohovo sbírkách na rajce.idnes.cz, kde více než polovina je pro řešenou dataci velmi dobře použitelná.

Proporce

První věcí, kterou jsem zkoumala, byly proporce stanů. Nelze to brát stoprocentně jako bernou minci, většina vyobrazení je velmi schématická, ale nepodceňovala bych smysl pro proporce pánů iluminátorů. Tak jako tak je srovnání zajímavé, až na nějaké zřetelně velké odchylky se proporce zajímavým způsobem shodují. V jednom zdroji (tj. většinou i jeden autor) se proporce vždy shodují a zde jsem brala vždy jeden "vzorek", aby se srovnání nezkresloval dostupný počet vyobrazení z jednoho zdroje.

Na následujícím grafu je srovnáno 14 vyobrazení, kde jsem měřila z obrazu jednotlivé rozměry a vztáhla jsem všechny míry ku spodnímu průměru stanu.

1. naměřené poměry

Užívané druhy stehů

Konečně jsem se dostala k přelouskání části o druzích stehů v Medieval finds from excavation in London a utvořila z toho nějaké resumé. Co mi vždycky dělalo v pojmech nepořádek bylo anglické vs. české pojmenování stehů a na tohle je i google krátký - proto uvádím vždy oba názvy, aby bylo jasné o čem je řeč a bylo to i lépe dohledatelné. Co je třeba poznamenat, že téměř všechny závěry z knihy jsou postavené na zkoumání dírek po niti, protože samotné nitě se ve švech až na výjimky nedochovaly.

whip stitch (obnitkovací steh) - především ploché spojování dvou kusů kůže a kožešiny, pro vlněné textilie není moc vhodný ani používaný

1. whip stitch

Knoflíkové dírky

V souvislosti s výrobou šatů na 2. polovinu 14. století přišla na řadu nemalý várka knoflíků a tím pádem i dírek. Nikdy jsem tuhle práci neměla ráda, protože dírky nikdy nemám pěkné a pravidelné. Tak snad se to s trochou měření a pečlivé práce zlepší. Oba okraje knoflíkového lemu jsem vyztužila proužkem lnu, aby se vlna netahala a dírky i knoflíky držely na svém místě.

1. hrubé označení míst pro knoflíky a dírky, strana pro knoflíky už s vložených lněným proužkem

Vlněný modry surcotte

Vlněný surcotte je u konce za rekordní tři dny práce. Inspirováno tímto vzorem, dochovaný střih jsem musela upravit na své skromné míry (originál patřil paní s výškou asi 150 cm a obvodem prsou 120 cm). Zde tedy fotodokumentace.

7. hotový surcotte na mé postavě, samozřejmě v tuhle chvíli chybí spodní šat

Vyšívací vzor

První pokus o samostatné překreslení vyšívacího vzoru! Dosud jsem vždycky využila (nebo zneužila?) už hotový nákres od zkušenějších, ale nedalo mi to a první můj nákres je na světě. Jde opět o belgickou tašvici, kterou jsem ještě u nikoho neviděla, tak třeba budu první. Chtělo to několik pokusů, než se všechno na konci sešlo v jednom bodě, ale každopádně teď už to funguje a chce to jen začít se samotnou výšivkou.

1. nákres vzorru

Porovnání originálu a rekonstruovaného vzoru

Výšivka dle belgického vzoru, o kterém jsem před časem psala. Tašvice není ještě kompletní, ale výšivka už je hotová v celém kuse 15 × 30 cm! Originál je drobnější, na podkladu 21 vláken na cm, můj pokus na látce 12 vláken na cm. Moje výšivka je tedy hrubší, ale celkové rozměry tašvice jsem zachovala. Při porovnání vzoru na fotkách ale musím uznat, že to celé vypadá slušně.

A na konec - zrovna shodou okolností se na Medieval Silkwork objevil pěkný článek o podkladových látkách pro výšivky :)

1. porovnání originálu a rekonstruovaného vzoru

Knoflíky s dlouhou "stopkou"

Konečně objasněna záhada s knoflíky s dlouhým koncem! Jedny mám na loveckém cotte a pořád mi nešlo do hlavy, jak tlustá by musela být vlna, aby pokryla délku té "stopky" při zapnutém knoflíku... :)

Díky In Deme Jare Christi

Vlněný surcotte na 2. pol. 14. stol.

První pokus o oděv z druhé poloviny 14. stol. (datováno cca 1360 v Čechách). Vlněné dámské šaty s krátkým rukávem, rozepínací na hrudníku. Hledání zdrojů a inspirací je trochu složitější, přeci jen se pohybuji spíše na počátku nebo maximálně první polovině 14. století. 

Ale nějaká forma by se našla, co do nálezů celých oděvů už máme dokladů poměrně dost a několik střihů je i pěkně zpracováno a ověřeno ve známe publikaci Medieval Garments Reconstructed: Norse Clothing Patterns nebo na českém kostym.cz. 

1. originál šatu z Medieval Garments Reconstructed: Norse Clothing Patterns

Našla jsem si i pár vyobrazení, kde se surcotte (nebo možná už zde spíše cotardie) s krátkým rukávem objevuje. Co mě překvapilo, velmi často se objevují krátké rukávy s "ocáskem" na lokti, ale samostatné krátké rukávy velmi zřídka a pravděpodobně se nosily běžně až později tj. počátkem 15. stol. 

2. oltář Castle of Santa Coloma de Queralt, Španělsko, 1365