Typologie stanů 14. století

Po ušití několika stanů různých druhů se mi utvořila pěkná sbírka materiálů. Více zkoumání a hledání vždycky samozřejmě věnuji věcem, které vyrábím pro vlastní využití, takže většina hledání šla za šlechtickým stanem v první polovině 14. stol.

Nejvíce jsem se zaobírala stany tzv. loukoťovými, ačkoli toto označení je v našem pojetí dost nepřesné. Předně tedy loukoťová konstrukce spočívá v samotné loukoti, což je označení pro kruhový segment, ze kterého se vyrábí kolo. Nikoli mylný výklad, že loukoť je onen užívaný paprsek. Přesněji bych tedy stany tohoto typu nazývala asi jako stan s paprskovou konstrukcí.

Obsáhlá sbírka vyobrazení z dobových pramenů je dostupná v Kohovo sbírkách na rajce.idnes.cz, kde více než polovina je pro řešenou dataci velmi dobře použitelná.

Proporce

První věcí, kterou jsem zkoumala, byly proporce stanů. Nelze to brát stoprocentně jako bernou minci, většina vyobrazení je velmi schématická, ale nepodceňovala bych smysl pro proporce pánů iluminátorů. Tak jako tak je srovnání zajímavé, až na nějaké zřetelně velké odchylky se proporce zajímavým způsobem shodují. V jednom zdroji (tj. většinou i jeden autor) se proporce vždy shodují a zde jsem brala vždy jeden "vzorek", aby se srovnání nezkresloval dostupný počet vyobrazení z jednoho zdroje.

Na následujícím grafu je srovnáno 14 vyobrazení, kde jsem měřila z obrazu jednotlivé rozměry a vztáhla jsem všechny míry ku spodnímu průměru stanu.

1. naměřené poměry

Užívané druhy stehů

Konečně jsem se dostala k přelouskání části o druzích stehů v Medieval finds from excavation in London a utvořila z toho nějaké resumé. Co mi vždycky dělalo v pojmech nepořádek bylo anglické vs. české pojmenování stehů a na tohle je i google krátký - proto uvádím vždy oba názvy, aby bylo jasné o čem je řeč a bylo to i lépe dohledatelné. Co je třeba poznamenat, že téměř všechny závěry z knihy jsou postavené na zkoumání dírek po niti, protože samotné nitě se ve švech až na výjimky nedochovaly.

whip stitch (obnitkovací steh) - především ploché spojování dvou kusů kůže a kožešiny, pro vlněné textilie není moc vhodný ani používaný

1. whip stitch

Knoflíkové dírky

V souvislosti s výrobou šatů na 2. polovinu 14. století přišla na řadu nemalý várka knoflíků a tím pádem i dírek. Nikdy jsem tuhle práci neměla ráda, protože dírky nikdy nemám pěkné a pravidelné. Tak snad se to s trochou měření a pečlivé práce zlepší. Oba okraje knoflíkového lemu jsem vyztužila proužkem lnu, aby se vlna netahala a dírky i knoflíky držely na svém místě.

1. hrubé označení míst pro knoflíky a dírky, strana pro knoflíky už s vložených lněným proužkem

Vlněný modry surcotte

Vlněný surcotte je u konce za rekordní tři dny práce. Inspirováno tímto vzorem, dochovaný střih jsem musela upravit na své skromné míry (originál patřil paní s výškou asi 150 cm a obvodem prsou 120 cm). Zde tedy fotodokumentace.

7. hotový surcotte na mé postavě, samozřejmě v tuhle chvíli chybí spodní šat

Vyšívací vzor

První pokus o samostatné překreslení vyšívacího vzoru! Dosud jsem vždycky využila (nebo zneužila?) už hotový nákres od zkušenějších, ale nedalo mi to a první můj nákres je na světě. Jde opět o belgickou tašvici, kterou jsem ještě u nikoho neviděla, tak třeba budu první. Chtělo to několik pokusů, než se všechno na konci sešlo v jednom bodě, ale každopádně teď už to funguje a chce to jen začít se samotnou výšivkou.

1. nákres vzorru

Porovnání originálu a rekonstruovaného vzoru

Výšivka dle belgického vzoru, o kterém jsem před časem psala. Tašvice není ještě kompletní, ale výšivka už je hotová v celém kuse 15 × 30 cm! Originál je drobnější, na podkladu 21 vláken na cm, můj pokus na látce 12 vláken na cm. Moje výšivka je tedy hrubší, ale celkové rozměry tašvice jsem zachovala. Při porovnání vzoru na fotkách ale musím uznat, že to celé vypadá slušně.

A na konec - zrovna shodou okolností se na Medieval Silkwork objevil pěkný článek o podkladových látkách pro výšivky :)

1. porovnání originálu a rekonstruovaného vzoru

Knoflíky s dlouhou "stopkou"

Konečně objasněna záhada s knoflíky s dlouhým koncem! Jedny mám na loveckém cotte a pořád mi nešlo do hlavy, jak tlustá by musela být vlna, aby pokryla délku té "stopky" při zapnutém knoflíku... :)

Díky In Deme Jare Christi

Vlněný surcotte na 2. pol. 14. stol.

První pokus o oděv z druhé poloviny 14. stol. (datováno cca 1360 v Čechách). Vlněné dámské šaty s krátkým rukávem, rozepínací na hrudníku. Hledání zdrojů a inspirací je trochu složitější, přeci jen se pohybuji spíše na počátku nebo maximálně první polovině 14. století. 

Ale nějaká forma by se našla, co do nálezů celých oděvů už máme dokladů poměrně dost a několik střihů je i pěkně zpracováno a ověřeno ve známe publikaci Medieval Garments Reconstructed: Norse Clothing Patterns nebo na českém kostym.cz. 

1. originál šatu z Medieval Garments Reconstructed: Norse Clothing Patterns

Našla jsem si i pár vyobrazení, kde se surcotte (nebo možná už zde spíše cotardie) s krátkým rukávem objevuje. Co mě překvapilo, velmi často se objevují krátké rukávy s "ocáskem" na lokti, ale samostatné krátké rukávy velmi zřídka a pravděpodobně se nosily běžně až později tj. počátkem 15. stol. 

2. oltář Castle of Santa Coloma de Queralt, Španělsko, 1365