Pletené tašvice

Poslední dobou stále častěji narážím na pletené tašvice, často ze Švýcarska. Jsou to nádherné práce!

1. Sion, 14. stol

2. Sion, 14. stol.

V té souvislosti mám jeden článek o pletení ve středověku - ještě jsem ho tedy nedočetla do konce :) 

Holandské a belgické tašvice

Obří databáze tašvic všeho druhu - vyšívané, pletené, sametové... Spousta inspirace k vázání, zapínání, upevnění na pásek. Belgian art links and tools

Vyšívaná tašvice II.

Tašvice se zase trochu posunula a už je téměř hotovo. Oba kusy jsem podšila žlutým lnem a spojila ozdobným lemem. Lem inspirován z tašvice ze St. Truiden. K úplnému závěru přibude ještě tkanice na zavěšení tkaná na prstech (fingerloop braid).

1. počátek spojování

Síťování

Přemýšlela jsem o tutoriálu k síťování, ale asi nemá smysl kopírovat, když jeden perfektní znám a učila jsem se podle něj. Úplně nejlepší je, že je i pro leváky :)

http://www.silkewerk.com/hairnet/hairnet_right.html

Síťky

Jeden pokus se síťkou už mám za sebou, ale nějak jsem neodhadla spotřebu nitě a síťka je docela malá. Takže mě čeká druhý (a určitě lepší) pokus. Něco tedy k nálezům a inspiracím. Všeobecně je obrovský zachovalý nálezový fond v Nizozemí a Belgii, něco méně z Německa. Kompletně v hedvábném provedení. Ty "lepší" mají obrovské hustoty ok, kolem 50 - 60 ok/cm² a jsou celoplošně vyšité. Na posledních dvou fotkách vidíme detail jedné z Německých řidších sítěk (takovou mám v plánu), která má vyšití jen v určitých místech a zbytek je "průhledný". Liniové výšivky jsou asi řetízkovým stehem a plošky jsou jakoby vytkané mezi oka, vlastně látané. Vrchlík je tvořen prvními oky, které jsou delší a snáz se stáhnou do kruhu, další oka jsou pak menší a plete se stále dokola jako při háčkování. Ukončení na této síťce je karetkový pásek našitý na okraj, jindy je vidět i tkanice provlečená posledními oky a stažená.

1. St. Truiden, 1200 - 1400, 50 ok/cm²

2. St. Truiden, 1200 - 1400, 64 ok/cm²

3. Marburg, 13. stol., detail ukončení

4. Marburg, 13. stol., detail vrchlíku

Vyšívací vzory

Perfektní stránka se vzory výšivek, často včetně originálů! Wymarc

Hedvábné příze a nitě III.

Konečně jsem někde našla rozumné vysvětlení rozdílu mezi hedvábím-přízí a dírkovými nitěmi. Jde o kvalitu materiálu a je to pěkně popsáno na Silkewerku. Ve zkratce jde o to, že dírkové nitě (reeled) jsou seskané z velmi dlouhých vláken a tím pádem po rozpletení (takto ho používám na jemné šití) je stále pevné po celé délce.Méně lesklé příze (spun) jsou oproti tomu tvořeny z kousků a zbytků kokonů a po rozpletení seskaného vlákna nejsou pevné nebo se úplně rozpadnou - asi jako vlna nebo len. Poslední odpad je buret (noil) se zacuchanými kousky, různě barevnými částmi - ten je absolutně nutné seskat, jinak vůbec nefunguje. Pro připomenutí dávám obrázek z minulého článečku o hedvábných přízích.

1. uprostřed dírková nit, nahoře buret, dole příze

Pruhované polštáře

První ze série nového ložního prádla je tady. Inspirováno vyobrazeními a nějakými nálezy střapců. Polštářky jsou nacpány vlnou a velké 30x40 cm. Jinak asi není dále co dodat. Snad jen návod na střapce s tureckým uzlem zde.

1. šití

2. lem u plnícího otvoru - bude jen nastehovaný, aby se dal polštářek lehce vysypat a vyprat

3. hotové polštáře a střapce

4. střapce s tureckým uzlem

5. hotovo!

Střapce s tureckým uzlem

Návod na střapce s tureckým uzlem. Jako základ bude potřeba obyčejný střapec, jak je tento. Turecký uzel jsem našla na mnoho způsobů - pletený volně na stole, na ruce, na prstech, kolem tyčky... Ale nic mi nefungovalo tak, jak by mělo. Nakonec jsem zvolila kombinaci a první smyčky udělám na stole, poté přesunu na tyčku, utáhnu a tupou jehlou dokončím další smyčky. Pak sejmu a přesunu na střapec. Good luck!

1. první smyčka

Turecký uzel

Opět nějaká inspirace k dalším výtvorům - turecký uzel. Tento uzel je často k vidění na střapcích všeho druhu, ale převážně z druhé poloviny 14. století. Našla jsem jednu perfektní krabičku (relikviář?), která je datovaná na 13. století v Německu a má taky turecký uzel! Nejspíš dojde jak na uzly, tak na vyšívanou krabičku. 

1. krabička, 13. stol., Maasland

2. taštička, 14. stol., Francie 

3. taštička, 14. stol., Sion (Švýcarsko)

A jedna poznámka na konec - krabička má uzel úzký, akorát na hlavičku střapce, ale pozdější jsou tlusté a kulatější. Předpokládám, že jsou "vycpány" zevnitř.